Přeskočit na obsah

Návratnost fotovoltaiky

Kolik ušetříte s fotovoltaikou?

Návratnost fotovoltaiky: kdy vám ušetří statisíce a kdy se naopak nevyplatí?

Spočítat návratnost FVE – Kalkulačka Energií online

Cena elektřiny v posledních dvou letech citelně rostla, a tak se stále více domácností zamýšlí nad možností pořízení domácí fotovoltaické elektrárny. Tam je trend přesně opačný –⁠ cena fotovoltaiky klesá a zároveň ještě roste její účinnost. Proto se pořízení solární elektrárny vyplatí víc, než kdy dříve. Pokud si pořídíte solární panely na střechu svého domu, začne se vám investice okamžitě vracet na nižších nákladech za elektřinu. V podmínkách České republiky nebudete ve výrobě elektřiny stoprocentně soběstační, ale značnou část spotřeby pokryjete. Prodávat elektřinu se již kvůli nízkým výkupním cenám nevyplatí, přesto může již během 6 let vaše solární elektrárna začít vydělávat –⁠ za tuto dobu se vám totiž vrátí počáteční investice.

Pokud uvažujete o střešní solární elektrárně, je právě teď nejlepší čas na její pořízení. Přes zimu vyřídíte instalaci a od jara už můžete využívat vlastní energii. Logicky ale přichází otázka, jestli se investice do vlastního zdroje opravdu vyplatí. Na rovinu: záleží na mnoha faktorech.

Asi nejčastější způsob, jak lidé nad návratností fotovoltaiky uvažují, je, že vstupní investici porovnají s cenou energie, kterou jsou schopni ročně ušetřit. Tu obvykle vypočítají tak, že zprůměrují množství energie, které zvažovaná elektrárna dokáže vyrobit, a vynásobí ho aktuální cenou elektřiny.

Takový výpočet je příliš zjednodušený a vlastně zavádějící. Vždy záleží nejen na konkrétních parametrech dané elektrárny, ale především na životním stylu rodiny. Zatímco někdo dokáže zužitkovat třeba 70 procent vyrobené energie, někdo jiný třeba jen 30 procent. A jiná rodina udělá maximum pro to, aby spotřebovala téměř vše, co si vyrobí. S tím souvisí otázka, na co všechno hodlá domácnost vlastní elektřinu využívat – jestli jen pro elektrické spotřebiče, nebo i k ohřevu TUV, případně k ohřevu bazénu nebo i nabíjení auta. V neposlední řadě by se do výpočtu vzhledem k dlouhodobosti investice měla promítnout také inflace, nějaký odhad zdražování elektřiny a předpokládané dodatečné investice,“ vypočítává Jaroslav Šuvarský, jednatel společnosti S-Power Energies, která se na střešní fotovoltaiky specializuje.

Podle něj se na několika modelových příkladech dají vykreslit situace, kdy se pořízení fotovoltaiky jednoznačně vyplatí, i ty, kdy užitek výši investice neodpovídá. Zároveň se na nich dá dobře ilustrovat, jak můžou délku návratnosti podstatně ovlivňovat zdánlivé detaily. Mimochodem, nezasvěcenému člověku by se jako „ne až tak podstatný“ detail mohla jevit i orientace střechy. Ta je přitom pro efektivitu fotovoltaiky naprosto klíčová. Pro naše účely však tuto proměnnou přeskočme a počítejme s tím, že střecha je vždy orientovaná plus mínus jižním směrem, kde mají fotovoltaické panely nejvyšší účinnost.

Co je dobré vzít v úvahu před investicí do fotovoltaiky:

  1. Aby fotovoltaika dávala smysl, je třeba ji opravdu využívat. S tím souvisí i určité přizpůsobení životního stylu – tak aby se spotřebiče zapínaly v době, kdy elektrárna vyrábí nejvíc energie, a ne až večer. Pokud bude využitelnost vycházet na 30 procent, investice se ekonomicky nevyplatí.
  2. Z toho plyne, že větší neznamená lepší. Mohlo by se sice zdát, že větší zdroj bude znamenat vyšší úspory, ale podstatná je právě míra jeho využitelnosti. Každá elektrárna by se měla dimenzovat konkrétnímu objektu na míru a je na odbornosti dodavatele, aby navrhl řešení, které umožní zužitkovat alespoň 70 procent vlastní vyrobené energie.
  3. Když je řeč o dodavateli fotovoltaiky, vyplatí se porovnávat, porovnávat a porovnávat. Bohužel není neobvyklé, že různé firmy nabízejí sestavy velmi podobných parametrů za diametrálně odlišné ceny. Sestava od jednoho dodavatele tak může mít zajímavou návratnost, zatímco od jiného už ekonomicky nebude dávat smysl.
  4. Ne vždy je klíčové pouze ekonomické hledisko. Jsou případy, kdy má smysl zvažovat fotovoltaiku i z jiných důvodů. Pro někoho může být zásadní docílit větší nezávislosti nebo využívat ekologický zdroj. Někdo jiný zase potřebuje mít jistotu, že u něj nedojde k výpadku, třeba kvůli tomu, že je vášnivým pěstitelem orchidejí. „Může to na první pohled působit úsměvně, ale řešili jsme přesně takové případy. Náš klient měl sbírku orchidejí v hodnotě několika set tisíc korun. Pokud by u něj kvůli výpadku proudu došlo k selhání zavlažování, mohl by o všechno přijít. Podobné je to i s chovateli zvířat, kteří mají automatizované krmení. Vlastní zdroj s baterií jim dává jistotu,“ přibližuje Jaroslav Šuvarský.
  5. Pořízení vlastního zdroje je možné chápat i jako investici na budoucí období – třeba důchod – kdy oproti současnosti dojde ke snížení příjmů a bude výhodné mít snížené náklady.
  6. V neposlední řadě je dobré brát v potaz i celkové zhodnocení nemovitosti. U dvou identických domů zkrátka bude vyšší prodejní cena u toho, který bude mít vlastní zdroj. Zatímco u jedné nemovitosti budou roční náklady na elektřinu třeba 30 000 korun, u druhé to díky fotovoltaice bude jen 16 000 korun, což je podstatný rozdíl. Kromě toho pak dům získá lepší energetický štítek, což při prodeji představuje další plusové body.

Pro výkon solární elektrárny je rozhodující poloha

Pro návratnost fotovoltaiky je nejdůležitějším faktorem, kolik elektřiny systém zvládne vyrobit. Čím je sluneční svit intenzivnější, tím více elektřiny panely vyprodukují. Ačkoliv se mnoho lidí stále domnívá, že se fotovoltaika v podmínkách České republiky nevyplatí, ve výše uvedené tabulce vidíte přesný opak. I bez dotace dosáhnete návratnosti od 10 let, přičemž životnost fotovoltaických panelů je více než 20 let.

V České republice je průměrná intenzita slunečního záření přibližně 1000–1300 kWh/m2 za rok. Rozhoduje však konkrétní poloha, z územního hlediska je nejvhodnější jižní Morava. Množství a intenzitu slunečního záření ovlivňuje také nadmořská výška, znečištění ovzduší nebo oblačnost. Energetické zisky se výrazně liší v závislosti na ročním období. Na jaře a v létě vyrobí fotovoltaická elektrárna přibližně čtyřnásobné množství elektřiny než v zimních měsících.

Důležitý je rovněž sklon a poloha střechy, resp. samotných panelů –⁠ nejvhodnější je v ČR úhel mezi 30–⁠35 stupni směrem na jih. Přesto existují případy, kdy se solární elektrárna nevyplatí. Pokud je střecha zastíněná, může být využití fotovoltaiky zcela nevhodné.

Množství elektrické energie získané z fotovoltaických panelů o výkonu 1 kWp si můžete pro svoje bydliště spočítat na webu Evropské komise.

Vybírejte z několika dodavatelů

Dalším důležitým faktorem, od něhož se odvíjí rozhodnutí, zda se vám fotovoltaika vyplatí, je výše počáteční investice. Cena fotovoltaiky se liší podle vybraného řešení, ale rovněž v závislosti na konkrétním dodavateli. Proto je vhodné nechat si zpracovat několik cenových nabídek a při rozhodování zohlednit také reference a zkušenosti dodavatele. Ten nejlevnější nemusí být zároveň nejlepší.

Náplastí na vysokou počáteční investici je dotace. Tu můžete získat z programu Nová zelená úsporám a cenu fotovoltaiky si díky ní snížíte o 35 až 155 tisíc korun.

Fotovoltaická Elektrárna se vyplatí – Fotovoltaika zlevňuje, vyrábět elektřinu se už vyplatí

Zájem českých domácností o střešní fotovoltaické elektrárny roste a není divu. Ceny elektřiny stoupají a vyhlídky do budoucna hrozí dlouhodobým zdražováním, naopak cena solárních panelů se propadá a na oblibě si získávají i systémy pro ukládání energie. Češi se snaží být více energeticky soběstační, a tak se zdá, že obor fotovoltaiky se dočká renesance.

Ceny fotovoltaických technologií meziročně klesly o 30 %

Podle odborného portálu PV-magazine.com klesly velkoobchodní ceny fotovoltaických technologií na světových trzích meziročně o 30 %, a tak můžeme co nevidět očekávat snížení nákladů na pořízení fotovoltaické elektrárny i pro konečného spotřebitele.

Fotovoltaické elektrárny se začínají vyplácet a je to vidět i v trendech na trhu. Zatímco dříve bylo nejschůdnější variantou využití solárních panelů jen pro ohřev teplé vody, dnes si majitelé rodinných domů instalují elektrárny vyrábějící elektřinu pro celou domácnost.Efektivní zásobování domu elektrickou energií je umožněno také díky rostoucímu výkonu fotovoltaických panelů. „Systémy pro solární ohřev vody jsou už poměrně levné, protože nepotřebují příliš drahou a složitou elektroniku. S klesajícími náklady je ale stále výhodnější uvažovat také o výrobě elektřiny pro běžnou spotřebu v domácnosti a o nějakém způsobu její akumulace,“ říká energetický specialista Karel Murtinger z poradenské společnosti Ekowatt.

Účinnost fotovoltaiky by měla dále růst

S novými technologiemi roste výkon jednotlivých solárních panelů, a tím pádem i výkon celé střešní instalace. „Zatímco dříve jsme montovali solární panely o výkonu 240 Wp, dnes již v domácích solárních instalacích běžně využíváme 300 Wp panely,“ uvádí Luboš Vrbata ze společnosti E.ON. K dostání jsou i fotovoltaické panely o výkonu 360 Wp a účinnost by měla dále růst.

Celkový výkon střešní instalace nejčastěji dosahuje 3 kWp a právě v kategorii do 10 kWp se očekává nejvyšší nárůst i v budoucích letech. „Nejčastěji instalujeme FVE o výkonu 3,66 kWp, kde uvažujeme roční výrobu zhruba 4 000 kWh elektrické energie,“ doplňuje Vrbata.

České domácnosti usilují o energetickou soběstačnost

Dalším trendem, který lze na českém trhu fotovoltaických elektráren vysledovat, je rostoucí zájem o bateriové systémy. Jedna z největších společností v oblasti fotovoltaiky S-Power Energies udává, že zatímco dříve zákazníci dávali přednost levnějším řešením bez akumulace, v současné době tři ze čtyř instalací zahrnují sestavy s akumulací.České domácnosti stále více usilují o energetickou soběstačnost, což jim umožňují právě různé akumulační systémy. Ty pomáhají překlenout prodlevu mezi vyrobením elektřiny během dne a její spotřebou odpoledne a večer, kdy už slunce nesvítí. Prodávat nespotřebovanou energii do sítě se nevyplatí, protože výkupní ceny jsou velmi nízké. Proto je nejlepším řešením využít veškerou elektřinu pro vlastní spotřebu.

Kromě baterií s kapacitou několika kWh se začínají využívat také tzv. virtuální baterie. To je řešení s nízkými vstupními náklady, přičemž pro uskladnění energie je využita distribuční síť. Díky tomu se jedná o flexibilnější řešení, protože kapacitu lze zvýšit nebo snížit dle potřeby. Společnost E.ON nabízí velmi praktické ovládání této služby – zákazník může online sledovat, kolik energie má uloženo na pozdější bezplatné využití.

Návratnost fotovoltaiky se díky dotaci sníží na polovinu

Zatímco o ekologických přínosech fotovoltaické elektrárny a výhodách z pohledu soběstačnosti není pochyb, pro mnoho domácností zůstává na prvním místě otázka financí. 

Finanční náročnost i návratnost fotovoltaické elektrárny se liší podle konkrétních podmínek:

  • jak je daná lokalita slunečná,
  • kde jsou solární panely instalovány a jaký je jejich sklon,
  • je v současné době využíván nízký tarif elektřiny,
  • kolik elektřiny a v jakou denní dobu je spotřebováno,
  • bude instalován systém s akumulací nebo bez ní.

Zhruba však můžeme vyčíslit, že cena instalací nejběžnějších fotovoltaických elektráren o výkonu 2,5–3 kWp bez akumulace se pohybuje kolem 120–150 tisíc korun, zatímco řešení s bateriovým systémem vyjde na více než 200 tisíc korun. Akumulační systém však znamená lepší využití nespotřebované energie, a tak je doba návratnosti víceméně srovnatelná přibližně 10 let.Výrobci uvádí životnost solárních panelů až 20 let, proto by se fotovoltaika měla vyplatit – tím spíš s ohledem na rostoucí ceny elektřiny do budoucna. Aktuálně se navíc nabízí výborná příležitost ušetřit až 50 % nákladů díky dotaci Nová zelená úsporám. Ta je poskytována jak na solární řešení pouze pro ohřev vody, tak pro fotovoltaické elektrárny na střechách rodinných domů. Díky dotaci se doba návratnosti může snížit až o polovinu.´

Podporované typy solárních systémů pro dotaci Nová zelená úsporám
Typ systémuVýše dotace
Solární termický systém na přípravu teplé vody35 000 Kč
Solární termický systém na přípravu teplé vody a přitápění50 000 Kč
Fotovoltaický systém pro přípravu teplé vody s přímým ohřevem35 000 Kč
Fotovoltaický systém bez akumulace elektrické energie s tepelným využitím přebytků a celkovým využitelným ziskem ≥ 1 700 kWh.rok-155 000 Kč
Fotovoltaický systém s akumulací elektrické energie a celkovým využitelným ziskem ≥ 1 700 kWh.rok-170 000 Kč
Fotovoltaický systém s akumulací elektrické energie a celkovým využitelným ziskem ≥ 3 000 kWh.rok-1100 000 Kč
Fotovoltaický systém s akumulací elektrické energie a celkovým využitelným ziskem ≥ 4 000 kWh.rok-1150 000 Kč
Fotovoltaický systém efektivně spolupracující se systémem vytápění a přípravy teplé vody s tepelným čerpadlem150 000 Kč

Zdroj: Nová zelená úsporám, https://www.novazelenausporam.cz/

Vyplatí se domácí solární elektrárna v roce 2022?

Už dávno to nefunguje tak, že by záleželo na výkupních cenách energií. Nejvíc vyděláte, když si všechno, co vyrobíte, spotřebujte sami.

Před lety se lidé domácími elektrárnami opravdu pokoušeli konkurovat klasickým velkým výrobcům energií. Postupně se ale přišlo na to, že mnohem výhodnější je spotřebovat si maximum energie sami a „vydělávat “ na tom, že nakupujete méně, nebo dokonce nenakupujete nic jinde.

Buďte nezávislejší

Soběstačnost a nezávislost na cenách elektřiny dnes po koroně vidíme úplně jinou optikou než před pouhým půlrokem. Just in time už není tak v módě, státy se snaží omezovat závislost na Číně a my doma si říkáme, co kdyby něco podobného přišlo znovu a třeba s mnohem větší silou? Mám tuňáka a rýži? A nebo snad raději kuskus? Protože na čem si vlastně v případě blackoutu uvařím rýži? Můžeme se přít o to, jestli jsou dodnes solární elektrárny vůbec ekologičtější, ale určitě nám pomáhají zbavit se závislosti na velkých dodavatelích. Pomáhají decentralizovat systém.

Jak efektivní jsou dnes panely?

Technologie se rychle vyvíjí. Ještě před pár lety byly běžné panely o výkonu 210 kWp (Pozn.: Watt peak je maximální výkon, jakého je solární systém schopen dosáhnout. V porovnání s ostatními panely pak můžeme porovnávat jejich účinnost.). Takže oproti nedávným 210 Wp už dnes mají špičkové panely 350 Wp a firmy už nabízí i panely s výkonem 400 Wp. Samostatné 400Wp panely koupíte zde. Ale dostanete je už i v kompletním řešení od innogy. Ta už jako první nabízí „čtyřstovky“. Vyrobíte víc energie než dříve a ušetříte víc peněz. Samotný 400Wp panel nyní přijde na necelých 6000 korun a 300Wp panel seženete za 4000 korun.

Nezáleží ale na tom, kde bydlím?

Konkrétní místo v Evropě a perspektivu jeho výkonu najdete ve specializované mapě, kterou vytváří Evropská unie. V praxi je ale lepší zapojit selský rozum a uvědomit si, jestli je váš dům otočený na jih, zamyslet se, jakou máte kvalitu ovzduší, jak často jsou u vás mlhy, jaká je nadmořská výška atd. Ale hodně z toho, včetně sklonu solárních panelů, můžete zadat do zmíněné tabulky EU a vypadne vám nějaký orientační údaj. Co se týká počasí, v ČR je ročně v průměru 1330–1800 slunečných hodin ročně. Vaše konkrétní místo opět najdete v mapě, tentokrát Českého hydrometeorologického ústavu.

Ale z jiného úhlu pohledu v tom zase takový rozdíl není. Data: https://re.jrc.ec.europa.eu/

Jakou na to potřebuju plochu střechy?

Je to vysoce zprůměrované, ale na 1 kWp potřebujete plochu panelů 8 až 10 m2. To je ale maximální optimální výkon, který z toho teoreticky můžete dostat. Vychází to na 1 MWh ročně. Pokud to budete odprodávat distributorovi, při aktuálních garantovaných cenách můžete vydělat 11 000 korun ročně. Ale počítejte s tím, že tyto výkupní ceny půjdou spíš dolů a rozhodně víc ušetříte tím, že nebudete KUPOVAT, než že vyděláte tím, že budete PRODÁVAT. Nákupka je logicky mnohem nižší.

Při správném architektonickém řešení využijete i střechu mnohem víc, než byste čekali. Německý Freiburg. Foto: Profimedia

Kolik toho tedy spálím?

Běžný rodinný dům potřebuje přibližně 10 až 20 MWh. To je na topení, ohřev vody i všechno, co spálíte v elektřině. No a kolik toho můžete získat ze Slunce? Sedlová střecha má průměrně 60 m2. K tomu ještě můžete připočítat část fasády otočené na jih. Dohromady na tuto plochu ročně dopadne kolem 80 MWh. Účinnost panelů počítejte kolem 10 %, když to půjde dobře. Nejšpičkovější novinky v laboratoři pak mají dnes 25 %. Takže asi tam někam se může posouvat technologie. Není tedy úplně nemožné být plně soběstační. Pokud z toho nebudete chtít nabíjet auto.

Nemám ale počkat na nějakou účinnější technologii?

Obecně už nepočítejte s výrazně dramatickým zvýšením efektivity a výkonu článků na metr čtvereční. Technologie se spíš „jen“ bude zlevňovat a panely budou vyrobeny ekologičtěji. Nová generace na bázi perovskitu má mít účinnost 16 %, což zdánlivě není zase tak zázračné, ale spíš jde o to, že tyto panely můžete tisknout ve velkém a polepit s nimi, nebo dokonce natřít kdejaký kravín. Takže možná bude brzo standardem solární fasáda domu a žaluzie. Ale pokud si tím nechcete zaplácat celou zahradu, pro soukromníky bude tyto fyzikální limity omezovat plocha domu.

Potřebuji energetický ostrov?

První heslo, co od zájemců o energeticky soběstačné technologie uslyšíte, je: „a je to ostrov“? Tedy to, jestli je dům vůbec připojen na soustavu distribuční sítě. Také se tomu říká off-grid. Samozřejmě, pokud máte chatu v lese, může se to stát. Připojit se k soustavě by pak bylo tak nákladné, že se to nevyplatí. Ale slovy klasika: kdo z nás to má? Mnohem pravděpodobnější je, že váš novodobý solární důl není problém připojit zároveň i do elektrické sítě. Musíte k tomu samozřejmě uzavřít smlouvu s distributorem. Když slunce svítí, vy spotřebováváte, nebo dokonce prodáváte a v zimě nebo v noci můžete využít výdobytku uhlí a elektřiny z jádra. Prodej ale nedoporučujeme (ceny výkupu jsou směšných cca 0,4 Kč za kWh). Výhodnější je takzvaná virtuální baterie. Technicky to funguje vlastně stejně, ale formálně nic neprodáváte, jen přebytky posíláte ven, a když něco potřebujete, tak zase odebíráte. Každopádně to nějak musíte skladovat. Ať už virtuálně, nebo fyzicky bateriemi nebo třeba ohřevem vody.

A kolik mě to nakonec bude stát?

MODELOVÝ PŘÍPAD: domácí elektrárna s výkonem 2,5 kWp vás přijde na 120 000 korun. Vyrobíte s tím přibližně 2500 kWh elektřiny ročně. Při běžném tarifu byste za to od distributora zaplatili 12 000 Kč. Což tedy papírově vychází na návratnost 10 let. PLUS: Jenže musíte také počítat s tím, že můžete naopak odebírat i levnější elektřinu v lepších tarifech (viz kalkulátor.cz). A navíc připočítejte i dost vysoké náklady na akumulaci (baterie), protože vyrábíte přes den a spotřebováváte především v noci. MÍNUS: Co s náklady nakonec zahýbá nejvíc, jsou jako vždy státní dotace. Pokud získáte podporu z programu Nová zelená úsporám, dostanete se na polovinu nákladů. Takže v optimálním případě, když všechno správně nainstalujete, nebydlíte na pólu a získáte dotace, investice by se opravdu měla vrátit asi za 10 let. Bude to ještě o trochu lepší, když se zapojíte do systému virtuální baterie. Přesnější výpočet si ale už musíte udělat na míru. Neporučíte sice větru a dešti, ale po každé bouřce nakonec vysvitne slunce.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *